Po celém světě a ve všech kulturách jsou posvátná místa. Tato místa spojují lidskou bytost s ostatními živými bytostmi na Zemi a také Zemi s Vesmírem. Právě tam nejsilněji proudí vitální energie planety. Jedním z takových míst je pohoří Sierra Nevada de Santa Marta v Kolumbii.
Oblast Sierry obývají domorodé komunity. Jejich příslušníci jsou označováni za Jihoamerické Indiány, pro někoho to jsou domorodci, či příslušníci domorodých kmenů, nativní obyvatelé Ameriky, prehispánské kultury, lidé předkolumbovské éry (do r. 1492) atd. Jedno je však jisté, příslušníci těchto kultur obývali svá území dlouho dlouho předtím, než na ně vstoupila noha dobyvatele. Byl to počátek evropského, resp. španělského působení v Jižní Americe s neblahými důsledky na tyto původní kultury.
Na začátku 17. století např. španělská invaze zcela zničila velkou kulturu Tairona, původní obyvatele Sierra Nevada de Santa Marta. Sochy Taironů můžete spatřit na pobřežní promenádě ve městě Santa Marta.
Uprchlíci přeživší v bažinách začali v osmnáctém století kulturní renesanci vysoko v horách a má se za to, že jsou přímými potomky Taironů.
Dnes je najdeme seskupené do čtyř indiánských kmenů: Kogi, Arhuaco, Kankuamo a Wiwa.
Vysoko do hor, do jejich posvátného prostoru se ani nedostaneme, ale můžeme je potkat ve městech a ve vesnicích na pobřeží.
Blíže se do jejich přirozeného prostředí dostanete, když absolvujete několikadenní túru džunglí do Ztraceného města (Ciudad Perdida). Otázkou však zůstává, do jaké hloubky lze přirozené prostředí domorodých komunit, které okolí stezky obývají, skutečně poznat. Protože kam vstoupí noha turisty, je vše tomuto účelu tržně přizpůsobeno. Můžete zvolit variantu 4 – 6 denního treku. Trasa je středně těžká se strmým stoupáním i klesáním. Je dlouhá 45 km, vyžaduje dobrou fyzickou kondici a na trase vás doprovází průvodce. Cena za osobu je kolem 350 USD.
My jsme toto posvátné místo z časových důvodů bohužel nenavštívili, ale ať máte představu, jak vypadá, zdroj fotek a bližší informace o treku naleznete zde: http://lostcitytrekcolombia.com/
Posledních 1200 schodů na stezce vede tropickým pralesem k ruinám starobylého opuštěného města, kterému se přezdívá Teyuna. Ztracené město je neuvěřitelné místo, které však nebylo nikdy „ztracené.“ Indiáni o něm samozřejmě po celou dobu věděli a navštěvovali jej za účelem rituálů. Pro ostatní bylo objeveno teprve v roce 1976. Údajně bylo postavené 650 let před Machu Picchu. Město to bylo obrovské a mohlo v něm žít 2 000 až 8 000 obyvatel. Jednalo se také o působivý technický počin, bylo postavené podél strmého horského hřebene téměř 1,5 km nad mořem. Složitá síť kamenných mostů a odvodňovacích systémů udržovala město po celou dobu při životě. Předpokládá se, že toto místo bylo sídlem moci království Tairona, které se rozprostíralo po celé Sierra Nevadě této severní oblasti Kolumbie. Pravděpodobně bylo opuštěno v 16. století uprostřed příchodu španělských dobyvatelů.
Všechny čtyři etnické skupiny, které zde žijí, považují zasněžené vrcholy za střed světa. Země je pro ně živá bytost a pohoří Sierra Nevada považují za lidské tělo. Bílé vrcholy představují hlavu, laguny a vřesoviště srdce, řeky a potoky žíly, vrstvy Země svaly, travnaté porosty a mechy vlasy. Celé pohoří je posvátným prostorem a hora, kterou obývají, je nejvyšší pobřežní horou na světě. Stoupá do výšky 5775 metrů. Jedná se o miniaturní verzi planety se zastoupením všech světových klimatických podmínek a většina rostlin a živočichů z celé planety by zde mohla najít svůj domov.
Kogi neboli Kággabba jsou „Strážci harmonie světa.“ Kogi v jejich jazyce znamená „jaguar“. Žijí na severních svazích pohoří Sierra Nevada de Santa Marta, v údolích řek Don Diego, Palomino, San Miguel a Ancho. Existuje asi deset tisíc lidí této populace (některé prameny uvádí dvacet tisíc), kteří mluví vlastním jazykem. Jsou organizováni komunitami, ve kterých je autoritou Mama, ústřední postava kultury Kogi ztělesňující posvátný zákon.
„Aluna“ nebo „Velká matka“ je jejich božstvo a posvátná hora je pro ně „Srdce světa.“ Kogi vidí, že příroda potřebuje ochranu a chránit ji je jejich posláním. Staví se proti špatnému zacházení s ní.
Kogi sami sebe nazývají „staršími bratry.“ Zatímco my všichni, co jsme přišli později, jsme považováni za „mladší bratry.“ Rozdíl mezi námi je znalost, kterou mají „velcí bratři“ o přírodě a hlavně úcta, jakou Matce Zemi projevují. Ty znalosti o přírodě v této vyspělé době máme i my, ale Zemi vesele pustošíme a drancujeme dál. Oni jsou zodpovědní za péči o svět a jeho zachování. Snaží se zajistit, aby měl vesmírný cyklus správný vývoj, aby nemoci neničily životy lidí, aby země byla úrodná a plodiny zdravé. Díky soukromému vlastnictví půdy a projektům tzv. “rozvoje” je pro domorodé obyvatele stále obtížnější pohybovat se po území svých předků, nabízet obětiny a praktikovat rituály k udržení rovnováhy planety. Domorodci velmi uctívají vodu a v regionu existuje obrovská opozice proti hydroelektrárnám. A to jak projektům, které již existují, tak projektům ve fázi plánování. Přehrady narušují přirozený vodní cyklus Sierry a ohrožují životy lidí, úrodu a chov hospodářských zvířat.
Typické oblečení a doplňky
Kogi i příslušníci ostatních skupin nosí bílé oblečení z pevné husté látky, kterou si sami tkají. Látku tkají muži, zatímco ženy sbírají materiál (bavlna, agave), z kterého vyrábí přízi. Ženy také pletou či háčkují mošny – mochily a navlékají náhrdelníky z malých korálků. Muži háčkují speciální přikrývky hlavy pro duchovní vůdce Mamas.
Používají jeden až tři překřížené mochily, v jedné vždy nosí lístky koky, základní prvek jejich každodenního života. Další slouží k ukládání věcí osobní potřeby, zejména při delších cestách.
Ženy Kogi také nosí bílé šaty. Jsou ze dvou překřížených bavlněných látek, které drží široká sukně několikrát otočená kolem pasu. Je běžné vidět ženy s bílou mochilou zavěšenou na hlavě pro nošení malých dětí.
Poporo patří ke každodennímu životu mužů Kogi i mužů z ostatních skupin v Sierra Nevada. Vydlabaná dýně obsahuje prášek ze spálených a rozdrcených mušlí. Prášek se hůlkou přenáší do úst při žvýkání listů koky a tím se stimulují aktivní látky. Zbylý prášek pak muži hůlkou otírají o hrdlo popora, čímž prášek postupně vytváří narůstající prstenec. Poporo je symbolem mužnosti a mužské síly. Je mu připisována mystická síla a sociální status. Je důležitým prvkem identity a jeho přijetím mladí muži prokazují, že jsou hodni skupiny a že vstupují do kruhu zkušených mužů. Poporo je známkou dospělosti a odpovědnosti, reflexe a poznání. Samotné žvýkání koky je pro domorodé obyvatele posvátné a dochází při něm ke spojení s Matkou Zemí. Když se potkají dva muži, vymění si hrst lístků koky na znamení vzájemného respektu.
V nadmořských výškách má rostlina koky podobný účinek jako morfin, samozřejmě v méně koncentrovaných množstvích. Koka pomáhá udržet fyzickou kondici mnohem déle, omezuje únavu těla a podporuje jeho rychlé zotavení.
O Indiánech Kogi skvěle mluví Jarda Dušek ve svém komentáři k filmu Aluna. Lepší úvod a zasvěcení k tématu Kogi bychom nenašli ! Pokud se chcete dozvědět o Kogi, o černé linii a zlaté niti více, nenechte si ujít filmy na následujících odkazech:
POSELSTVÍ ZE SRDCE SVĚTA: VAROVÁNÍ STARŠÍHO BRATRA (CZ titulky)
Slavný film Alana Ereiry v produkci BBC z roku 1992 o domorodém lidu Kogi, který žije na hoře Sierra Nevada v Kolumbii a který je díky své přírodní izolaci poslední předkolumbovskou civilizací na Zemi.
ÚVOD K FILMU ALUNA
ALUNA je středobod myšlenkového systému Kogiů, etnika žijícího hluboko v kolumbijských horách. Je to kosmické vědomí, které je zdrojem všeho života a bytí. Film byl natočen samotnými Kogii a navazuje na dokument z roku 1990, kdy se Kogiové poprvé objevili před kamerou dokumentaristy Alana Ereiry, aby dramaticky varovali lidstvo o nutnosti změny kurzu. Po více než dvaceti letech přivolali Ereiru naléhavě zpět, aby jejich sdělení světu připomněl. Zdroj: csfd.cz
Film Aluna s CZ titulky jsem našla jen na tomto odkazu. Velké díky tarak.cz !!
Originál v AJ je pak zde:
Kogi – snad poslední přežívající civilizace světa Inků a Aztéků. Věří v doplňkové protiklady. Dokonce i špatné jednání je nezbytné jako doplněk k tomu správnému. Po smrti se duše vydá na cestu na devět dní a nocí, po které se vrací k existenci po boku žijícího Kogi.
Pokud máte ke sdílení nějaké informace a odkazy, prosím o doplnění. Toto téma si je bezpochyby zaslouží.