Opustili jsme adventní Mnichov a odletěli do tureckého Izmiru. Od této chvíle to bylo „cestování s cestovkou.“ Organizované zájezdy často nevyhledáváme, ale tu a tam se stane, že si nás nabídka najde sama, osloví nás a my vyrazíme. Na internetu se vám ve vyhledávačích zobrazí mnoho příspěvků na téma „cestování s cestovkou versus cestování na vlastní pěst.“ Řeší se výhody a nevýhody obou a protože své výhody a nevýhody má všechno na světě, záleží vždy na preferencích dotyčného, protože každému vyhovuje něco jiného.
Pokud se pro cestování s cestovkou rozhodneme, převážně nás k tomu motivuje cena zájezdu. V tomto případě se jednalo o nabídku v ceně 214 EUR/os., která zahrnovala:
- letenku Mnichov – Izmir, zpáteční letenku Antalya – Mnichov
- 4 dny dopravu autobusem v rámci poznávacího zájezdu
- 4 noci ubytování v 5*hotelích se snídaní
- 3 noci ubytování se službami all inclusive v 5*Granada Luxury Resort&Spa
- wellness balíček – turecká lázeň s masáží
Turecko je transkontinentální zemí, jejíž malá část leží na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. My jsme se pohybovali v asijské části Turecka, resp. na území jeho Egejského a Středomořského regionu na trase Izmir – Kusadasi – Efes – Pamukkale – Antalya – Okurcalar.
Ubytování v přístavním městě Kusadasi u Egejského moře v hotelu Sealight Resort.
Ephesus, Efez nebo turecky Efes – památka na seznamu světového dědictví UNESCO
Z Kusadasi je to jen kousek k jeho návštěvě. Kdysi slavné město je nejrozsáhlejším a nejzachovalejším antickým městem v Turecku. V minulosti bylo jedním z mnoha řeckých velkoměst v Malé Asii.
Po celém rozsáhlém areálu se pohybují kočky. Říká se, že se Efesané vrátili v jejich podobě a své proslulé město nechtějí opustit.
Herkulova brána, bohyně vítězství Niké, Mramorová cesta, Trajánova fontána, Hadrianův chrám. Na světě možná první kryté veřejné toalety s kanalizačním odpadem, které moc soukromí neposkytovaly. Průvodce ukazuje, že tam někde stával Artemidin chrám vybudovaný kolem roku 550 př. n. l. Tento největší starověký řecký chrám byl mnohokrát zničen a znovuobnoven a patřil k sedmi divům antického světa. Přežil až do doby kolem 5.st. našeho letopočtu. Sochy jsou bez hlav, místo očí prý měly drahokamy a tak se staly cílem zlodějů.
Celsova knihovna je největším lákadlem rozlehlého areálu. Vede k ní jedna ze tří hlavních městských cest Cesta kurátů. Knihovna byla postavena na počest Tiberia Julia Celsa Polemaeana po jeho smrti. Stavba byla zaplacena z jeho osobního majetku a sloužila nejen k uložení 12 000 svitků, ale zároveň jako monumentální hrobka tohoto římského senátora. Jako veřejný prostor fungovala od svého dokončení kolem r. 117-135 n. l. do r. 262.
Vedle menšího Odeonu pro 1500 diváků poskytoval Velký amfiteátr místo pro 25000 osob. Úzkou chodbičkou opouštěli arénu účinkující, řečníci, herci nebo gladiátoři.
Přístavní cesta (Harbour Street nebo Arcadiane) – mramorem vydlážděná a sloupořadím zdobená cesta vedla kdysi až do přístavu. Do města po ní kráčeli obchodníci a námořníci, kteří do přístavu připluli. Jak moře pomalu ustupovalo (současných 10 km), ubývalo i obchodních kontaktů a lidé postupně město opouštěli.
Návštěvy Efesu určitě nebudete litovat. V prosinci bylo příjemných 16°C. V letních měsících se teplota může vyšplhat ke 40°C. To se pak můžete osvěžit tureckým pivem Efes Pilsen.
Pamukkale v překladu znamená bavlněný hrad
Proslulé sněhobílé travertinové kaskády, které skutečně připomínají hrad z bavlny. Travertinové terasy jsou sedimentární horniny usazené vodou z horkých pramenů. Těch se v této oblasti nachází 17 a jejich teplota se pohybuje od 35°C do 100°C.
Od roku 1988 je Pamukkale zapsáno na seznamu UNESCO stejně tak jako pozůstatky antického města Hierapolis, které se nacházelo nad “bavlněným hradem.” V době své největší slávy mělo 100tis. obyvatel. V areálu je nespočet antických památek vč. rozsáhlé nekropole. Divadlo bylo pravděpodobně postaveno za vlády Hadriána. Hlediště má 50 řad sedadel rozdělených do sedmi částí osmi schodišti. V letech 2004 až 2014 zde probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce a jejich výsledek můžete vidět na fotce z internetu.
-
- Zdroj medomed.org
U jezera pod kaskádami leží stejnojmenné městečko Pamukkale se spoustou možností ubytování. Vedle hotelů střední kategorie jsou zde také lázeňské resorty a do mnohých z nich vyvěrá termální pramen. Jako v případě našeho ubytování ve Spa Polat Thermal Hotel.
Kobercárna, prodejna šperků a kožených výrobků
Turismus je pro Turecko důležitý ekonomický segment a Němci jsou nejpočetnější skupinou turistů, která každoročně do země zavítá (bavíme se o „necovidové“ době a zprostředkováváme vám zpětně naše zážitky z roku 2011). Německé cestovky sem pořádají nepřeberné množství zájezdů nejen za poznáním, ale i za nákupy. I Turci se nějak živit musí a spousty velkých resortů nezavírají ani mimo hlavní sezónu. Program zájezdu zahrnoval návštěvu manufaktury na ruční výrobu koberců, prodejnu šperků a kožených výrobků. To je prakticky součástí každého zájezdu i českých CK, ať už poznávacích či pobytových, kdy vám fakultativní výlety nabízí delegáti na schůzce ve vašem hotelu.
Ceny výrobků jsou pro našince vysoké. Jedná se o ručně vázané, třeba i hedvábné koberce. Ale i když nemáte v úmyslu žádný koberec koupit, je zajímavé krůček po krůčku vidět jejich výrobu, od spřádání až k pracnému vázání. Koberec se tak může vyrábět i několik let. Jiné je to v prodejně šperků a kožených výrobků. Tam se nejedná o výrobu, ale jen o samotný prodej. A divili byste se, jak Němci nakupovali!
My jsme do Turecka s úmyslem koupit tepich nejeli a raději jsme čas a peníze investovali v místních restauracích, s místními lidmi a v tomto případě třeba u fotbalu, kdy hrál zrovna Baroš za Galatasaray Istanbul⚽️⚽️⚽️
Když nás někdo fotí… Tu a tam chceme mít společnou fotku…někoho požádáme, ale dopadne to většinou takto🙈🙈 A tak jsme na fotkách raději sami.
A to už jsme v Antalyi u Středozemního moře. Ve městě, které mnozí z vás také navštívili.
Účastníci zájezdu
V autobusu se nás sešla skvělá parta v mezinárodním složení – převažovali Němci, Turci žijící v Německu, my dva Češi a dva Poláci. Němci se dojatě loučili na letišti s tím, že tak přátelskou skupinu ještě na zájezdu nezažili. Také vůbec nechápali, jak si my Češi a Poláci můžeme ve vzájemné konverzaci rozumět!? Obě řeči jim zněly úplně rozdílně. Turci žijící v Německu se setkali v Antalyi s příbuznými, kteří tam vlastní citrusové plantáže. Všem v autobusu pak rozdávali čerstvé mandarinky a nám ještě na letišti před odletem dali obrovskou igelitku mandarinek a pomerančů! Byl problém to narvat do už tak plného kufříku. Víte, jak skvěle se v Turecku mimo sezónu v prázdných ulicích nakupuje?
Zájezd ale ještě nebyl u konce, čekaly nás 3 noci v 5*hotelu Granada Luxury Resort&Spa s wellness balíčkem a službami all inclusive. Fotku jsme si půjčili z booking.com
Nevíme, čím jsme si to zasloužili, ale celý náš autobus ubytovali v nejvyšším patře. To je vyhrazeno pro mezonetové rodinné pokoje a tak jsme měli pro nás dva luxusní prostor. Dětský pokoj, po schodech do manželské ložnice, k tomu dvě koupelny…
Zázemí hotelu bylo vskutku luxusní a toho sluníčka v prosinci! ☀️☀️Příjemných 20°C, někteří se i v moři koupali. Kolik slunečných prosincových dnů jsme tu měli my? A o takových západech slunce se nám může jenom zdát. Tak neváhejte! Pokud vám cestování chybí, vyrazte, jak to jen bude možné. Zážitky nemusí být drahé, nikdo vám je nevezme a ještě dlouho (i po letech) z nich budete čerpat🌍🌎🌏
