Bílé Karpaty – Jana & Vladimír Poulíkovi

V předešlém příspěvku jsme vám slíbili, že vám prozradíme, kam jsme poprvé vyrazili do zahraničí po všech těch zákazech a příkazech. Kam jinam než k našim sousedům na Slovensko😀 Výchozím bodem byly Bílé Karpaty na česko-slovenské hranici.

Cestování není pro nás jen cíl, ale i místa na trase. Mnoho zastávek je náhodných, třeba pro vyfotografování rozkvetlých slunečnic ve Vlkoši nebo neplánovaná návštěva města Bzenec. K té nás zlákalo kouzelné návrší “Starý hrad” nad městem s kaplí sv. Floriána a sv. Šebestiána.

V Bzenci jsme nebyli poprvé, už před mnoha lety jsme zde v místní kovovýrobě UNIKOV koupili zahradní nábytek (á propós stále je funkční, i když povrchová úprava už za ta léta vzala místy za své).

Ale jak to, že jsme si barokní kapličky nad městem nikdy nevšimli? 🤔😮 Protože byla slavnostně znovuotevřena teprve nedávno, v květnu 2018. Byla zničena v dubnu 1945 ustupující německou armádou a dalších 72 let chátrala. Naštěstí došlo k jejímu obnovení včetně okolního prostranství a vinice. Z návrší je krásný výhled na město.

Jsme v kraji lipového květu a líp kvete ve městě skutečně mnoho, např. na prostranství kolem kostela sv. Jana Křtitele. A ta prastará lípa stojí v zámeckém parku. Kolik má tedy let, když v roce 1604 byla dle záznamu přes 500 let stará?🤔😮

Od pradávna se v tomto kraji pěstovalo víno. Kraj je rodištěm “Lipky” a jak to s tou Bzeneckou lipkou vlastně je? Kdo v současnosti vlastní tuto značku? Poradí nám někdo z vinařů?🍇🍇Je to Bohemia Sekt nebo město Bzenec (jak nám řekla paní v Zámeckém vinařství Bzenec)?

Pan PhDr. Jiří Kolečko o Lipce říká:

Bzenecká Lipka, Ryzlink rýnský, polosuchý

Víno zlatavé barvy, delikátní vůní připomínající lipový květ s medovými podtóny. Chuť vína je plná a harmonická. Základem jsou pečlivě vybraná vína odrůdy Ryzlink rýnský z několika nejpříhodnějších viničních poloh okolí Bzence. Díky nim získává Lipka neopakovatelnou harmonii.
Doporučujeme podávat k pokrmům z tučnějších ryb, popřípadě k drůbežímu masu se smetanovými omáčkami. Podávejte při teplotě 10-12 ˚C.

Další zastávka byla na rozhledně Radošov. Stojí na místě, kde kdysi stával panský dvůr zničený na sklonku 2.sv.války. Je postavena ve tvaru číše na víno s výhledem na vinice, úrodná pole, Bílé Karpaty, Chřiby a za dobré viditelnosti dohlédnete dokonce až na Pálavu. K rozhledně vás z Hroznové Lhoty zavede alej ořešáků a prastará třešňová alej.

Větrný mlýn v Kuželově byl postaven v roce 1842 a fungoval přes 100 let až do roku 1946. Je jeden z mála dochovaných větrných mlýnů tzv. holandského typu.

Kaple svatého Antonína v Blatnici pod Svatým Antonínkem je významné poutní místo Moravského Slovácka. Je zasvěcené sv. Antonínu Paduánskému a od roku 1668 je každoročně navštěvováno desítky tisíc poutníků.

Do obce Blatnice pod Svatým Antonínkem vede vzrostlá lipová alej a podél vinic dojdete až ke sklípkům.

A protože právě probíhala akce Souznění s vínem, tak jsme souzněli také🥂🥂

Druhý den jsme vyrazili na Slovensko, ale po svých. Auto jsme nechali v Květné a vydali jsme se po zelené. Čekaly nás 4 km prudkého stoupání, trasa nevede po vrstevnicích, ale pěkně je protíná.

Z Květné, která leží ve výšce 370 m n.m. vystoupáte do 880 m n.m. k rozcestníku Pod Jelencem. Teprve odtud vás čeká kilometrová “rovinka” a kráčíte po česko-slovenské hranici. Po levé ruce máte Slovensko, po pravici Českou republiku. Pak dorazíte k Holubyho chatě. Ta patří k jedné z nejstarších horských chat na Slovensku, jejíž základní kámen byl položen v roce 1923.

Velká Javořina – Veľká Javorina je se svými 970 m n.m. nejvyšší horou Bílých Karpat. Vrcholem hory prochází hranice obou států. Tradičně se zde konají slavnosti bratrství Čechů a Slováků, které připomínají společnou minulost obou národů. Na hřebenu je pietní místo s pomníčky patriotů, jejichž popel je zde rozprášen.